typeracer

Jakmile mé oči přivyknou nedostatku světla, ze tmy se vynoří houf lidí. Přivítají mě radostným pokřikem, máchají pěstmi do vzduchu, ale to už do sítě padá další odvážlivec. Jeho křik se nese ozvěnou. Christina. Všichni se smějí, ale zároveň jí svým halekáním projeví uznání. Čtyřka mi položí ruku na záda. "Vítej v Neohroženosti."