typeracer

Se staženým hrdlem přikývnu. Stáhnu si rukáv dolů a obnažím rameno. Chvíli se na ně dívá a pak po něm přejede prsty. Křivka pohybu důvěrně kopíruje mé kosti, které vyčnívají víc, než bych si přála. Když se mě dotkne, mám pocit, že tam, kde se naše těla setkávají, se odehrává něco magického. Jsem celá rozechvělá. Nejenom strachy, ale ještě něčím jiným. Touhou.