typeracer

Tam dole panovalo bezvětří, ale tady nahoře na vrcholku desetimetrové skokanské věže bylo cítit, jak se vzduch pohybuje. Marit cítila, jak jí pulz buší ve spáncích, v hrdle, v rozkroku, každým údem jí čerstvě a životodárně proudila krev. Bylo skvělé žít. Být naživu. Vystoupala všechny schody na skokanskou věž a skoro se přitom nezadýchala, jenom cítila, jak jí zběsile tluče srdce, ten věrný sval.